Podnikatel má ze zákona vůči spotřebiteli řadu povinností, jednou z nich je i informační povinnost. Jaké informace musíte o sobě spotřebiteli poskytnout? A jaké informace musíte prozradit o výrobku? Za nedodržení těchto povinností vám hrozí veřejnoprávní sankce.
Informační povinnost před uzavřením smlouvy
Jednou z povinností podnikatelů je i informační povinnost, která se může vztahovat jak k výrobku, tak k samotné osobě podnikatele. Prodávající musí rovněž zajistit, aby všechny uvedené informace byly poskytovány v českém jazyce, navíc jasným a srozumitelným způsobem. Podnikatelova povinnost sdělit zákonem vyžadované informace vzniká ještě před uzavřením smlouvy.
Informace o prodávajícím
Ve chvíli, kdy se schyluje k uzavření smlouvy je podnikatel povinen spotřebiteli sdělit údaje o své totožnosti. V případě, že se jedná o podnikající fyzickou osobu, se bude jednat o jméno a příjmení. V případě právnické osoby o jméno společnosti, pod kterým je registrována v obchodním rejstříku. Společně s totožností je podnikatel povinen sdělit i adresu sídla, telefonní číslo a pokud existuje tak i adresu pro doručování elektronické pošty.
Cena musí být konečná
Podnikatel má dále povinnost sdělit spotřebiteli celkovou cenu zboží či služby. Zákon úmyslně používá pojem „celková cena”, jelikož by tato cena měla zároveň zahrnovat všechny daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění. Nelze-li některou položku stanovit předem, musí být spotřebiteli sdělen alespoň údaj, že některé náklady mohou být účtovány i dodatečně.
Podnikatele také zavazuje cena uvedená u výrobku či služby. Poté co spotřebitel učiní objednávku již cenu nelze změnit a se odkazovat například na to, že je částka na webu uvedena špatně. Prodávající je tedy povinen uvést celkovou cenu, a ne si k ní pak připočítávat nejrůznější poplatky.
Další informace o zboží či službě
Podnikatel musí spotřebitele informovat také ohledně zboží nebo služby a popsat jejich hlavní vlastnosti. Rozsah tohoto popisu by měl odpovídat prostředku komunikace a povaze zboží či služby. Spotřebiteli je nutné sdělit i případná rizika, která mohou vzniknout nesprávným použitím nebo údržbou, případně rizika spojená s poskytovanou službou. Pokud je to potřebné, měly by tyto informace být obsaženy v přiloženém návodu.
Na výrobcích musí být dále viditelně a srozumitelně označen výrobce nebo dovozce, případně dodavatel. Pokud by to vyžadovala povaha výrobku, je nutné dále uvést údaje o hmotnosti, množství nebo velikosti. Na výrobku by neměl chybět údaj o použitých materiálech. U výrobků, které mají nějakou vadu, případně u použitých výrobků, musí být o těchto skutečnostech spotřebitel řádně informován. Takové výrobky musí být následně prodávány odděleně od ostatních a zřetelně označeny.
Spotřebitele je potřeba před uzavřením smlouvy informovat také o existenci práv z vadného plnění. To znamená sdělit, jak lze zboží reklamovat, jaká práva spotřebitelé mají a jak je mohou uplatnit. V případě, že podnikatel poskytuje i záruku za jakost (smluvní záruku) nad rámec zákona, je potřeba o ní spotřebitele také informovat.
Výjimky z informační povinnosti
Zákon rovněž stanovuje výjimky, kdy podnikatel výše popsané informace poskytovat nemusí. Mezi tyto výjimky patří smlouvy uzavírané za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření, nebo smlouvy o přepravě osob. U prodeje kávy u stánku tak není potřeba zmíněné informace uvádět.
Veřejnoprávní sankce za nedodržení informační povinnosti
Dozor nad dodržováním informační povinnosti provádí dozorové orgány, nejčastěji se bude jednat o Českou obchodní inspekci. Na úseku dodržování informační povinnosti u potravin, zemědělských a tabákových výrobků drží dohled Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Státní ústav pro kontrolu léčiv pak například dozoruje podnikatele na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.
Nesplněním informační povinnosti se podnikatel může dopustit přestupku. Ty mohou být sankcionovány právě zmíněnými dozorovými orgány, přičemž za nesplnění informační povinnosti může podnikateli hrozit pokuta až do výše 50 milionu korun.