V druhém díle miniseriálu o GPSR se zaměříme na to, jak nařízení upravuje odpovědnost za bezpečnost zboží napříč celým dodavatelským řetězcem. Povinnosti totiž nemají jen výrobci, ale také dovozci, distributoři, prodejci, online tržiště a další subjekty, které se podílejí na uvedení výrobku na trh. Cílem je, aby se ke spotřebitelům dostávaly pouze bezpečné výrobky a aby bylo možné v případě problému rychle dohledat odpovědnou osobu, informovat zákazníky a zajistit nápravu.
Na koho se nařízení vztahuje?
Toto nařízení se vztahuje na hospodářské subjekty, kterými se rozumí výrobce, zplnomocněný zástupce, dodavatel, distributor, poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek a prodejce. Mimo ně se nařízení vztahuje na poskytovatele online tržišť a také na jakékoliv fyzické nebo právnické osoby, které mají povinnosti v souvislosti s výrobou výrobků nebo s jejich dodáváním na trh. Pro úplnost je potřeba zmínit, že každý výrobek musí mít osobu odpovědnou za uvedení výrobku na unijní trh, na kterou se GPSR samozřejmě vztahuje také.
Povinnosti jednotlivých aktérů
Za výrobce se považuje osoba, která výrobek vyrábí, případně si jej nechá navrhnout či vyrobit. Jako výrobce jsou posuzovány rovněž osoby, které výrobek na trh uvádí pod svým jménem nebo ochrannou známkou, případně osoby, které provedou podstatnou změnu výrobku. Protože má výrobce největší možnost ovlivnit bezpečnost výrobků, má také největší škálu povinností.
Výrobce musí vyrábět a navrhovat bezpečné výrobky, u kterých vypracuje technickou dokumentaci. Tuto dokumentaci musí aktualizovat a mít ji po dobu 10 let od uvedení na trh k dispozici orgánům. Před samotným uvedením výrobku na trh musí výrobce rovněž provádět interní analýzu rizik.
Každý výrobek musí být identifikovatelný, a to například pomocí typu, série nebo sériového čísla. Současně u něj musí být uvedeny identifikační údaje výrobce, a to jméno, obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a poštovní i elektronická kontaktní adresa.
Pokud je výrobek uvedený na trh označen za nebezpečný, výrobce je povinen přijmout nápravné opatření (např. stáhnout jej z oběhu) a informovat spotřebitele, dozorové orgány (prostřednictvím Safety Business Gateway) a také další subjekty v dotčeném dodavatelském řetězci.
Výrobce rovněž musí umožnit spotřebitelům podávat stížnosti a hlásit problémy, která následně prošetřuje. V souvislosti s tím musí výrobce provozovat interní rejstřík stížností, stažených výrobků a nápravných opatření.
Dovozcem se rozumí osoba, která uvádí na unijní trh výrobek ze třetí země. Jeho základní povinností je zajistit, že výrobce splní své povinnosti. V případě, že má jakékoliv pochybnosti o souladu výrobku s předpisy, nesmí jej uvést na trh.
Pokud je výrobek uvedený na trh shledán nebezpečným, má dovozce obdobné povinnosti jako výrobce. Za klíčovou povinnost lze považovat spolupráci s orgány dozoru a s výrobcem, aby byla zajištěna bezpečnost výrobku a případně rychlá a efektivní náprava.
S ohledem na svou činnost je dovozce rovněž zodpovědný za skladové a přepravní podmínky, které by měly odpovídat potřebám výrobků a neměly by ohrožovat jejich soulad s obecnou bezpečností.
Distributorem je osoba v dodavatelském řetězci, která dodává výrobek na trh a není výrobcem ani dovozcem. Distributor má mnohem méně povinností než výše uvedené subjekty, avšak u obou předchozích musí ověřit, že splnili své povinnosti. Stejně jako ostatní nesmí samozřejmě uvést na trh výrobek, o kterém se má důvod domnívat, že není v souladu s předpisy.
V případě, že se zjistí nebezpečnost výrobku, musí distributor informovat výrobce, dovozce i dozorové orgány a provést nezbytná opatření. Distributor nemá povinnost o nebezpečném výrobku informovat spotřebitele – to musí učinit výše uvedené subjekty, které jsou distributorem informovány. Stížnosti spotřebitelů ohledně nebezpečnosti výrobků nemusí prošetřovat ani přijímat. Stejně tak nemusí distributor zajišťovat opatření výrobku bezpečnostními informacemi ani uchovávat kopii technické dokumentace.
Nařízení částečně dopadá také na online tržiště a nákupní galerie, které musejí mít jednotné kontaktní místo pro komunikaci s dozorovými orgány i spotřebiteli. Provozovatelé těchto platforem musejí zavést interní postupy, které zajistí splnění požadavků tohoto nařízení. Pokud se dozvědí o nebezpečném výrobku (například prostřednictvím portálu Safety Gate), mají povinnost jej na základě pokynu dozorových orgánů stáhnout z nabídky.
Platformy musejí ve svých systémech dále umožnit zpracování bezpečnostních oznámení k nabízeným výrobkům a zajistit prodejcům prostor pro uvádění povinných informací.
Omlouváme se, ale nebyl nalezen žádný videokurz
Omlouváme se, ale nebyl nalezen žádný videokurz
Omlouváme se, ale nebyl nalezen žádný videokurz